Tahy prvních figur

oddalují podzim

můj oheň umrzl

na jevišti tvých dlaní.

Spirály tvých vlasů

zatahují žaluzie půlnoci

trhám popelem slz

stíny výpovědí.

Bílých jak dáma

opalující kůži

na modrých ramenech řečišť

utápějící šátky

svázaných slov

do otevřených dlaní.

Jen prázdné stopy

dlouhých her

otřené hrozny

vstávají z písku

do podzimních slin.